Dvacátý čtvrtý ročník Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět proběhne fyzicky ve 25 městech po celém Česku od 21. března do 3. dubna. V Praze se mohou diváci a divačky těšit na festival od 23. do 31. března. Vybrané filmy budou po skončení festivalu dostupné ke zhlédnutí na platformě Jeden svět online.

„Snaha prosazovat lidská práva a pomáhat tam, kde je to třeba, všemi možnými (i nemožnými) prostředky je vždy náročná a nepřináší výsledky přes noc. Právě naopak. Zatímco před dvaceti lety se situace jevila tak, že roztříštěný svět sice pomalu, ale přesto jistě kráčí blíž k jednomu, lepšímu světu, dnešek má k optimistickým vyhlídkám daleko. Přesto napříč programem letošního festivalu najdete příběhy lidí, kteří za svobodu a demokracii neúnavně bojují a dokazují, že aktivní odpor vůči bezpráví má smysl a nikdy nezmizí, ať se děje cokoliv,“

popisuje téma festivalu ředitel Ondřej Kamenický. Dodává, že podobné téma měl festival už v roce 2008, kdy burcoval diváky a divačky se sloganem Umlčme tu písničku, ta však bohužel hraje dál stejně hlasitě.

„I když se situace v oblasti lidských práv nevyvíjí tak, jak jsme si přáli, máme jednu útěchu. Prohrajeme jedině tehdy, když se vzdáme. Nechceme propadnout sebelítosti, ale víme, že kdybychom burcovali jako tehdy, nebudeme přesvědčiví. Pro veřejnost, ale hlavně sami před sebou. Je potřeba se ptát, jak je možné, že se situace točí v kruhu. Kdo za to nese zodpovědnost?“ říká Kamenický.

Na tradici festival naváže i termínem, který bude opět v březnu.

„I přesto, že tomu současná situace nenasvědčuje, věříme, že situace kolem covidu-19 bude za dva měsíce klidnější a vyplní se epidemiologické predikce, že varianta omikron proběhne rychleji a mírněji. Samozřejmě plánujeme dodržovat veškerá aktuální vládní nařízení a připravit bezpečný festival pro všechny,“ zdůrazňuje Kamenický.

Festivalovou kampaň připravilo už popáté Studio Matyáše Trnky. Skandování, zmatek, vřava, střelba, křik a prchající bosé nohy před ozbrojenými kanadami. To jsou nejčastější scény, které se v letošním vizuálu festivalu objevují.

„Ročníková kampaň představuje různé situace, ve kterých se z cest svobody mohou stávat cesty nesvobody. Na tyto situace říkáme jasné ne, které se pak v grafikách často objevuje. Červená barva podtrhuje důležitost neodvracet zrak od podobných situací a neignorovat potlačování lidských práv kdekoliv ve světě. V onlinové části kampaně jsme v animacích reflektovali nejen negativní situace, ale i jejich opaky. Ty přinášejí naději, že bosých ,dobrých‘ nohou je stále víc než kanad utlačovatelů,“ vysvětluje autor kampaně Matyáš Trnka.