Jazyk jako nástroj respektu

Ne všichni lidé se identifikují jako ženy nebo muži. Někteří lidé jsou nebinární. Jejich genderová identita tedy není výlučně mužská nebo ženská. Někdo například střídá zájmena ona a on, někdo používá zájmeno oni. 

Už řadu let se nám ve festivalové komunikaci daří nepoužívat generické maskulinum. Filmy, které na festivalu promítáme, jsou alespoň z poloviny natočeny nebo produkovány ženami. Tedy tvůrkyněmi. Vozíme nejen hosty, ale i hostky. Jazyk zohledňující muže i ženy se stal přirozenou součástí naší komunikace.

Hvězdička jako symbol rozmanitosti

Se zviditelněním potřeb nebinárních lidí náš tým začal přirozeně používat hvězdičky v podstatných jménech, například "host*ka" nebo "režisér*ka". Někdy je nutné použít ho i ve slovesech, například natočili*y. Tím do komunikace zahrnuje nejen ženy a muže, ale i nebinární osoby.

Zpočátku to možná vypadalo nezvykle, ale postupně si na inkluzivní jazyk tým i naše publikum zvyklo. Místo vyčleňování se snažíme o maximální opis, aby naše komunikace byla co nejsrozumitelnější.

Možné bariéry inkluzivního jazyka

Víme, že symbol hvězdičky a jeho význam může být pro někoho matoucí. A někomu může vytvářet další bariéry. Proto na tomto místě vysvětlíme, jakým způsobem inkluzivní jazyk v našich textech využíváme. 

• Snažíme se o maximální opis a vynechání hvězdiček kdekoli je to možné.
   
• Pokud je to nutné, hvězdičku v textu používáme ve formátu: mužský tvar + hvězdička + koncovka pro ženský rod. Například: Host*ka, režisér*ka, zvukař*ka.
   
• Místo hvězdiček používáme slovesná přídavná jména. Například vyučující, studující, vedoucí, režírující.
   
• Využíváme hromadná podstatná jména. Například: režisérstvo, dobrovolnictvo, čtenářstvo. 

Respekt v praxi

V přímé komunikaci se vždy ptáme na preferované oslovení a respektujeme volbu každého člověka. Používáme oslovení „Milé publikum“ nebo „Dobrý večer“. Náš cíl je jednoduchý: vytvořit bezpečný prostor, kde se každý může cítit přijatý.

Neustálé učení a naše zdroje

Víme, že inkluzivní jazyk se neustále vyvíjí. Pravidelně konzultujeme s lidmi, kteří se citlivému jazyku věnují. Testujeme naše texty s lidmi, kteří je čtou poslechem. Studujeme nejnovější metodiky a nebojíme se experimentovat.

Projděte si zdroje, ze kterých vycházíme:

• Inkluzivní vyjadřování v češtině Metodická doporučení od genderové lingvistky Jany Valdrové [PDF online].

• Manuál organizace Prague Pride: Základní principy senzitivního jazyka a komunikace [PDF online].

• Manuál organizace NESEHNUTÍ: Genderově senzitivní jazyk [PDF online].

• Příručka Technologické agentury České republiky: Příručka pro používání genderově senzitivního jazyka v komunikaci [PDF online].

• Článek Karla Pavlici ze společnosti Prague Pride: Není hvězdička jako lomítko aneb Pár slov o genderově senzitivní komunikaci [online].

• Metodika pro inkluzivní komunikaci týmu Národního kontaktního centra: Gender a věda: Jak na genderově senzitivní komunikaci v instituci [PDF online].

Poslechněte si rozhovory k tématu inkluzivního jazyka:

• Rozhovor na Rádiu Wave: Rozhovor s lingvistou Martinem Konvičkou [online]

• Debata v podcastu MDŽ: Čeština umí šikanovat. Proč v češtině říkat hostka a nepřechylovat příjmení [online na Seznam zprávy]

• Přednáška Institutu úzkosti: Kvíření jazyka českého / O užívání genderově inkluzivního jazyka v institucích a organizacích [online na YouTube]

Máte vlastní názor, jak používat inkluzivní jazyk?

Pomozte nám s tím! Máte-li jakékoli postřehy, náměty nebo dotazy k naší komunikaci, neváhejte nám napsat. Protože na festivalu Jeden svět nejde jen o filmy, ale především o vás a o vaše příběhy.

Kontakt: nikola.palenickova@jedensvet.cz