Snímky z Mezinárodní soutěže zpracovávají prostřednictvím výrazného filmového jazyka silné, aktuální náměty, mnohdy z exponovaných regionů v současném lidskoprávním kontextu, jindy naopak z míst, jež bývají přehlížena.
Napříč programem festivalu letos prostupuje téma rodiny. V křehké filmové eseji D jako daleko se režisérka vztahuje k nemoci svého syna a skrze časosběrné mapování každodenních momentů i temnoty uvažuje nad nefunkčností zdravotnického systému. Netradiční způsob řešení vztahových peripetií pak představuje Krotitelka milenek, seznamující s čínskou technikou vztahové poradkyně, jež se inkognito „vlomí“ mezi milenku a nevěrného manžela.
Ač i tento film odhaluje, jak jsou Číňané náchylní k manipulaci, Mezinárodní soutěž samozřejmě uvádí také filmy přinášející čitelnější výpověď o aktuální lidskoprávní situaci. Písně o zemi v plamenech staví až meditativní úvahu o tom, jaké to je žít ve válkou postižené Ukrajině. Ve snímku Pan Nikdo proti Putinovi sledujeme nečekaného hrdinu, a sice zaměstnance školy na ruském maloměstě, který se vzepře postupné radikalizaci a militarizaci své instituce.
Další snímky pracují s vytříbenou formou a vyprávějí o zásadních, byť často opomíjených tématech – O pádu mapuje opuštěnou budovu v libanonském Bejrútu, v níž žijí lidé imigrující z Palestiny, Co hory přináší nás v úchvatné vizuální básni vede do nebezpečného teritoria kurdských pašeráků a Chartúm nabízí důležité svědectví místního filmařstva o těžce zkoušeném Súdánu. Soutěž pak uzavírá snímek Pouštní duše, hypnotický příběh starší trans ženy, která v pouštní krajině severní Kolumbie čeká celý život na doklad totožnosti.
