Vysloužilý dramatik se v obývacím pokoji vyznává ze svého života a pojednává přitom o životě queer mužů své generace, která se měla stydět, scházet v ústraní, zažívat své mnohé zkušenosti na záchodcích. Prostředí temných veřejných záchodků se ve virtuální realitě stává pódiem pro vyprávění, ve kterém hlavní postava předává s nostalgickou intimitou své blednoucí vzpomínky, uchování pak už má být úkolem diváctva.
Snímek uvedený na festivalu v Benátkách provádí skrz prostor obývaný těly mizejících postav ze vzpomínek a vytváří mezigenerační esej o právech LGBTQIA+ lidí, jako poctu generaci vymazané epidemií AIDS. Podtrhuje naléhavost uchovat odkaz těch, kdo propagovali občanská práva a svobodu, zvlášť uprostřed přetrvávajícího ohrožování práv dané komunity.
Základní informace o filmu