Donga vyrostl v libyjském městě Misuráta v době diktatury. Bylo mu pouhých 19 let, když se s kamarádem vydal v otcově autě na frontovou linii. Místo zbraně ovšem držel v ruce kameru. Když Kaddáfího režim padl, smyslem jeho života se stalo dokumentovat přelomové změny ve své zemi. Z naivního kluka, který si užíval válečný adrenalin, se během dekády stává profesionál bez iluzí. Nadšení vyprchalo stejně jako naděje na mír a lepší život v Libyi. V necelých 30 letech Donga utrpí vážné zranění, kvůli kterému je nucen se uchýlit do bezpečí istanbulského hotelu. Zde prochází archivní záběry z arabského jara, z bojů proti tzv. Islámskému státu a z občanských válek v Libyi. Vrací se sice k tragickým událostem, ale v jeho paměti je i místo pro humor a hezké vzpomínky.