Pokus o náhled přítomnosti budoucí optikou učinila slovenská režisérka Viera Čákanyová s filmovou esejí Poznámky z Eremocénu. Audiovizuálně jedinečný snímek ohledává nové možnosti filmařského vyjádření a vypořádává se s dopadem naší civilizace na podobu planety. Přímočařeji se k tématu udržitelnosti vztahuje další výrazná režisérka Marta Kovářová. V hravém dokumentu Jiříkovo vidění staví před kameru svého otce vědce a skrze snahu o prosazení jeho teorie o jednotné uhlíkové dani s ním navazuje mezigenerační dialog sahající za hranice ekologie. 

Apolena Rychlíková již podruhé spolu se Sašou Uhlovou zkoumá udržitelnost pracovních podmínek, tentokrát ne v českém, ale evropském kontextu. V Hranicích Evropy si reportérka projde prekarizovanými pracemi v Německu, Francii a Irsku a během návratů domů si uvědomuje sociální tíhu dopadající na lidi, kteří na tomto typu zaměstnání staví své životy. 

V distribučních premiérách uvedeme dva filmy o životních osudech, které by těžko mohly být odlišnější. Dokument Moje nová tvář představuje příběh ženy, jejíž život obrátil vzhůru nohama jediný okamžik, je plný bolesti, osobní síly i nezdolné vůle jít dál. Snímek Tady Havel, slyšíte mě? se vrací k osobnosti Václava Havla. Petr Jančárek proměnil unikátní přístup k bývalému prezidentovi v dojemný portrét zobrazující ikonu jako člověka, který si plní svůj poslední velký životní sen – natočit film.