kino Drahomíra
Vítězná 55, Drahovice

Honza Jiroušek a jeho saxofon

Po zahajovacím filmu se můžete nechat unést libými tóny saxofonu Honzy Jirouška, který vás svým uměním nejen potěší, ale možmá i roztančí.

O původu jeho lásky k hudbě pro vás sepsal pár slov

Asi jako většina muzikantů, i já pocházím z hudební rodiny, od malička jsem slýchával banjo, kytaru, bicí, housle, basu atd.. Do hudební školy jsem začal chodit ještě v předškolním věku, klavír mě lákal tenkrát nejvíc. Ve 12 letech jsem dostal od mamky CD s naším saxofonistou Felixem Slováčkem a saxofon mě zcela uchvátil a volba dalšího nástroje byla jasná. Tušil jsem, že učit se na saxofon bude dřina, ale s mým rytmem v těle to šlo samo. Postupně jsem se zdokonalil, našel si saxofonové ikony a učil se také sám. Hudební škola mě i přes lásku k hudbě nebavila a utíkal jsem k fotbalu. Rodina asi cítila, že mě jednou bude muzika provázet po mé cestě životem, a tak mě v zušce drželi zuby nehty. Začal jsem hrát v kraslickém hudebním orchestru. K saxofonu jsem se jako samouk učil ještě na akordeon, který je další moje srdcová záležitost. Hrál jsem v několika kapelách a prošel si různými žánry od jazzu přes country, klasiku až k folku a popu. Nyní působím v kapele Zavěšený kafe a hraju jako sólista a dělám si své aranžmá a improvizuji.

Doufám, že mě bude hudba doprovázet po celý život a dělat radost nejen mně, ale hlavně lidem kolem mě, mým dětem, rodině, přátelům a všem posluchačům