Existuje na světě lidská komunita, která nemá slovo pro depresi, smutek ani úzkost? A jak se s duševními chorobami, jejich přijetím a léčbou zvládá vypořádat západní kultura?

Oceňovaný dokumentární film vás zavede do drsné reality obchodování s chudobou v Česku. Snímek sleduje několik let trvající boj nájemníků jedné ubytovny proti bezskrupulóznímu majiteli Robertu Hrdinovi, který i přes zákaz soudu dál profituje z lidské nouze. Odvážné matky s dětmi se rozhodnou vzepřít systematickému útlaku a s pomocí aktivistů spustí riskantní operaci – sběr důkazů o nelegálních praktikách a násilí.

Romský dvacátník Dalibor strávil kvůli křivému svědectví dva roky ve vězení. Teď se vrací domů a hned musí čelit novým problémům. Jeho mladší bratr Kevin vyrůstá s otcem, domácím násilníkem a alkoholikem. Daliborovi záleží na tom, aby byl chlapec svěřen matce. Rozhodnutí ale závisí na soudu.

Takřka pohádkový příběh boje dobra se zlem nabízí přehledný chronologický průřez historií spolku Milion chvilek pro demokracii. Bere nás do zákulisí příprav velkých akcí i osobních životů dvou zakládajících členů – Benjamina Rolla a Mikuláše Mináře.

V moderní době vzniká zdání, že kriminalistika je zaštítěna těmi nejvyspělejšími technologiemi a pomalu směřuje k neomylnosti. Realita je ale často povážlivě odlišná.

Novinářka Ivana Svobodová pátrá po kořenech dezinformací v Česku. Vydává se na protivládní demonstrace, aby čelila lidem, které spojuje nenávist k tradičním médiím a šíření dezinformací. Sama se na nich stává terčem výsměchu a osobních útoků.

Íránský režisér a střihač Reza Bird se kvůli svému politickému a sociálnímu aktivismu v roce 2016 dostal do nepřízně režimu a musel zemi opustit. Spolu s rodinou našel útočiště v Los Angeles.

Vysoce stylizovaná dokumentární detektivka, ve které se neotřelá vyšetřující osoba vydává po stopách zmizelé ženy. Vzkazy nalezené v opuštěném hotelovém pokoji, považovaném za ženino poslední útočiště, odhalují znepokojivé pravdy skryté za zdmi hotelu – propojené s náboženskými hnutími a jejich stoupenci.

Zatímco její vrstevnice řeší hlavně maturitu, vztahy a své plány do budoucna, osmnáctiletá Johana musí skloubit vlastní sny s péčí o mladší sestru Rozárku. Ta druhá nabízí citlivý pohled do života tzv. skleněných dětí – zdravých sourozenců dětí se zdravotním znevýhodněným, v případě Rozárky s formou autismu, kvůli které si vyžaduje nepřetržitý dohled svého nejbližšího okolí.

Města jsou zaplavena vizuálním a zvukovým smogem. Bydlení se stává nedostupnou komoditou, investicí pro nejbohatší. Veřejný prostor hlavního města najednou neslouží jeho obyvatelstvu, ale turismu, autům a velkému kapitálu. Jak město získat zpět?