Když ubývají přírodní zdroje, začíná boj o život. Nejhorší sucho za posledních čtyřicet let rozdmýchalo na severu Keni dlouho uspaný konflikt mezi původním obyvatelstvem a potomstvem britských kolonialistů.

Whanganui je nejdelší řeka Nového Zélandu. V roce 2017 získala ještě jedno prvenství. Novozélandský parlament jí přisoudil status živoucí osoby s vlastními právy a povinnostmi. Kdo jí ublíží například znečišťováním, musí počítat s vážnými postihy. Tamější maorská komunita Iwi, která uvedenou řeku vnímá jako jednoho z předků, o tuto legislativní úpravu usilovala přes 170 let.

Vidal je čtyřicetiletý novinář z jihovýchodního Peru. Kdysi pracoval v dole a teď se snaží informovat místní komunitu i ostatní svět o tom, co agresivní těžba tamější krajině způsobuje. Riskuje při tom svůj život a je jen otázkou času, kdy politikům a nadnárodním korporacím dojde trpělivost. Chránit vlastní rodinu, nebo přírodu? To je dilema, před nímž Vidal nutně stane.

Příběh města, které se díky odhodlání tamějších občanů stalo symbolem boje proti průmyslovému znečišťování v Bosně a Hercegovině. Neregulovaná těžba nerostných zdrojů, průmyslové zamoření řek, ničení biotopů a odlesňování rozsáhlých lokalit ohrožuje lidské zdraví i rovnováhu ekosystému.

Část metropole Konžské demokratické republiky se ocitla ve tmě. Dlouhodobý výpadek elektřiny jen zvýraznil problémy v sedmnáctimilionové Kinshase – záplavy z místní řeky, špatnou infrastrukturu i násilí. Temnota zahalila ulice i vyhlídky do budoucna.

Po drsných stepích středního Mongolska se prohání stáda koní, ovcí a koz. Dohlíží na ně pastevec Davá a jeho žena Dzaja, pro jejichž rodinu jsou zvířata živobytím. Se stále extrémnějšími výkyvy počasí je ale v nehostinné oblasti čím dál náročnější přežít.

Klimatická změna je dost možná největší výzvou, jíž lidstvo čelí, což si pomalu připouštíme zhruba od 70. let. Bilanční dokument Washingtonský efekt odkazuje svým názvem na parafrázi pojmu skleníkový efekt, kterou použil viceprezident George H. W. Bush, když koncem 80. let kandidoval na prezidenta Spojených států.

Dvouletý žirafí samec Marius musel být utracen, protože jeho genetický fond byl pro další chov nadbytečný. Záchranu mu nepřinesly protesty, petice ani velkorysé finanční nabídky od hollywoodských celebrit či jiných zoologických zahrad. Jeho prodej by podle vedení zahrady nebyl morálně správný.