Komunity totiž rámují lidský život od nepaměti, jak sugestivně demonstruje film Nejsme MY a ONI, v němž se záchranná humanitární skupina vydává do amazonského pralesa hledat ztracené členy původního kmene. Film živě zprostředkovává jak průběh výpravy, tak intenzivní momenty shledání kmene se svými ztracenými druhy.

Na důležitost původního poznání upozorňuje také vizuálně vytříbený snímek !AITSA, jenž v poetické eseji propojuje stavbu teleskopu v Jihoafrické republice se spirituálním poznáním tamního domorodého obyvatelstva; kosmologie oblasti Karru ostatně není až tak vzdálená současnému propojení světa neviditelnými vazbami datových sítí. Právě skrze ně se potkávají postavy filmu Virtuální ostrov, který se celý odehrává ve světě počítačové hry, a v maskách avatarů vytvářejí podivnou hráčskou komunitu odpadlíků*odpadlic z každodennosti reálného života. Součástí virtuální komunity se bezhlavě stává také režisérka vtipného snímku Bull Run, která propadá kouzlu kryptoměn a celý proces ponoru do nečekané závislosti se rozhodne svým filmem reflektovat. 

Na politický rozměr komunit poukazují tituly Hongkong mixtape, Modlitba za Armagedon, ale také Pingpongová rodina. V tomto výsostně komunitním filmu se na náměstí v norském Oslu pravidelně schází skupina emigrantů*emigrantek, kteří se pokoušejí naplnit své životy v zemi, kterou si vybrali. Jejich pingpongové společenství, tato „zvolená rodina“, se stává pro současnost příznačnou — jsou to právě komunity, které přinášejí pocit sounáležitosti ve stále individualizovanějším světě.